Nacházíte se zde: Úvod » Psychiatrické nemocnice » PN Opava

Psychiatrická nemocnice Opava

Psychiatrická nemocnice (dříve Psychiatrická léčebna) v Opavě byla založena v roce 1889. Je v současnosti největším zařízením tohoto druhu s dlouholetou tradicí v regionu severní Moravy. 

Již záhy po svém založení se psychiatrická nemocnice orientovala na zásadní cíle v oblasti péče o duševní zdraví obyvatel všech věkových kategorií.

V průběhu více než jednoho staletí prošla instituce řadou změn a zásadním způsobem ovlivnila utváření ovzduší duševního zdraví zejména v Moravskoslezském kraji. Psychiatrická nemocnice v Opavě je významnou součástí zdravotnického systému České republiky s potenciálem významně přispívat k rozvoji péče o duševní zdraví obyvatelstva.

 

Formy poskytované zdravotní péče

Hlavní poslání Psychiatrické nemocnice v Opavě vyplývá ze zřizovací listiny a rovněž z tradiční role instituce pečující o duševní zdraví obyvatelstva. Psychiatrická nemocnice v Opavě poskytuje dětskou a dospělou psychiatrickou péči v těchto základních formách:

  • Lůžková péče
  • akutní standardní péče
  • následná péče
  • dlouhodobá péče
  • Ambulantní péče
  • primární péče
  • specializovaná péče
  • stacionární péče
  • Léčebně rehabilitační péče
  • Ošetřovatelská péče

 

Psychiatrická nemocnice je zdravotnické zařízení, odborný léčebný ústav určený pro diagnostiku, léčbu a posouzení duševních chorob a léčbu alkoholových a drogových závislostí. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Psychiatrická nemocnice v Opavě je příspěvkovou organizací.

 

Mezi její hlavní úkoly patří:

  • poskytování komplexní odborné péče,
  • provádění ochranné ústavní léčby,
  • podílení se na vědecko-výzkumné činnosti,
  • zabezpečování doškolování vlastních pracovníků,
  • provádění zdravotně výchovné a osvětové činnosti,
  • zabezpečení nezbytných hospodářských a materiálních podmínek pro plynulý chod nemocnice.

 

V současné době probíhá příprava implementace celonárodního programu transformace a deinstitucionalizace psychiatrické péče. Transformace cílí zejména na rehabilitaci psychotických pacientů a to i formou projektu S.U.P.R., na  kterém oddělení H aktivně spolupracuje. Rehabilitační péče je součástí léčebného procesu a je možná po zvládnutí akutní fáze onemocnění na uzavřených a polootevřených odděleních.

 

Další oddělení Psychiatrické nemocnice v Opavě

ODDĚLENÍ C - léčba psychotických poruch u mužů.

ODDĚLENÍ D - oddělení pro léčbu závislostí.

ODDĚLENÍ E - dětské a dorostové oddělení.

ODDĚLENÍ F - gerontopsychiatrické oddělení pro léčbu seniorů s psychickými poruchami.

ODDĚLENÍ G - léčba psychotických poruch u žen.

ODDĚLENÍ H - psychoterapeutické a rehabilitační oddělení k doléčení psychotických poruch pro muže a ženy.

ODDĚLENÍ I - interní oddělení.

REHABILITAČNÍ ODDĚLENÍ

KLINICKÁ PSYCHOLOGIE

 


ODDĚLENÍ H

Stanice 17BC

 

Psychiatrická rehabilitace

Stanice zapojená do projektu S.U.P.R.

Stanice zapojená do projektu S.U.P.R

Stanice 17 B, C je koedukované oddělení, kam přicházejí pacienti po odeznění akutní ataky psychotického onemocnění. Důraz je kladen na rehabilitaci a resocializaci. Oddělení současně plní funkci přemostění mezi klasickou ústavní léčbou a léčbou komunitní. Dochází  zde k prolínání zdravotní a sociální péče.  Nemocní se díky komplexní terapii připravují na život ve svém přirozeném prostředí.

Takzvaný „opavský“ systém má v tomto ohledu dlouholetou tradici a navazuje na výjimečné osobnosti, které jej zakládaly. Zejména MUDr. Hary Buxbaum, který byl v osobním kontaktu se zakladatelem psychodramatu MUDr. Jakobem Levym Morenem.

Buxbaum již v padesátých a šedesátých letech minulého století propagoval celostní přístup k pacientům. V roce 1959 proběhl kongres v Jeseníku, kde vznikla psychodramatická skupina. Zakladateli byli MUDr. Buxbaum Hary, PhDr. Široký Hugo, MUDr.Strossová Irena CSc., Hanelore Vetešníková, Evženie Hrdá.  V roce 1962 vznikl koedukovaný systém-stanice 17B,17C který se zabývá prací s psychotickou poruchou, jedná se o tzv. opavský systém.

Dnešní systém reflektuje soudobé trendy v psychiatrii a snaží se rovněž vycházet vstříc individuálním potřebám nemocných zejména v podobě práce s naléhající sociální problematikou. Důležitá je atmosféra oddělení. Léčba již není striktně medicínská, ale důraz se klade na psychosociální rehabilitaci. Jedná se o přemostění léčby ústavní a ambulantní. Všechny aktivity směřují od paternalistického přístupu k navázání rovnoprávného vztahu s pomáhajícím. Pacienti mají svou samosprávu a mohou se aktivně podílet na chodu oddělení.  Jsou motivováni k aktivnímu přístupu k léčbě pestrou nabídkou aktivit. Všichni pacienti jsou zařazeni do programu skupinové psychoterapie, která je odstupňována podle náročnosti. Délka pobytu je zhruba 6 týdnů.

 

Během této doby by si měli pacienti ujasnit několik zásadních témat:

  • porozumět tomu, co se stalo,
  • oddělit zdravé prožívání od nemocného,
  • rozvinout svůj potenciál,
  • naučit se účelně plánovat činnosti,
  • utvořit si kritický náhled na nemoc, včetně mapování varovných příznaků,
  • posílit či znovu nabýt komunikační schopnosti,
  • utvořit si reálnou představu o své budoucnosti (bydlení, pracovní kariéra, hmotné zabezpečení, smysluplně trávený volný čas, společenské vyžití),
  • motivovat pro využití další návazné péče.

 

V těchto otázkách zásadním způsobem pomáhají právě sociální služby, kterých je v regionu dostatek. Na oddělení s nimi spolupracujeme od roku 2004 formou besed. Každé úterní odpoledne představují přímo na oddělení své služby a mohou si domluvit další spolupráci s pacienty, kteří mají o služby zájem. Máme zkušenost, že je lepší, když vidí konkrétní osobu, domluví si ještě během pobytu návštěvu služby a prohlédnou si na vlastní oči prostory a další uživatele služby. Pak je pro ně jednodušší odhodlat se k další spolupráci. Jen pouhé předání informace tedy nestačí, protože ji psychotický pacient s velkou pravděpodobností nevyužije.

Pracuje se také s rodinami nemocných, a to formou rodinné komunity, která se koná 1x měsíčně. Jsou zde zváni rodinní příslušníci klientů a zástupci občanských sdružení. Mají možnost sdílet své zkušenosti a získat zde potřebné informace. Neméně důležitá je možnost emočního odventilování. Rodiče často hovoří o tom, že jsou rádi, že v takové situaci nejsou osamoceni. Mají možnost prostudovat si řadu edukačních materiálů. S týmem pracovníků jsme vydali brožuru, kterou si mohou odnést a v případě zájmu prostudovat. Oproti jiným materiálům je psaná velice jednoduchým a srozumitelným jazykem, bez cizích slov a odborných výrazů, tak aby byla srozumitelná všem a přehledně informovala o tématu psychotického onemocnění. Součástí je přehled a kontakty na zařízení, která poskytují následnou péči v Moravskoslezském kraji, a kartička první pomoci, kde jsou telefonní čísla na krizovou pomoc. V psychoterapii využíváme snad všechny metody, které se nabízejí: psychodrama, psychogymnastika, arteterapie, diskusní skupiny, muzikoterapie, trénink kognitivních funkcí.

Součástí režimu jsou besedy s bývalými pacienty, s odborníky, videoedukační programy, ranní a večerní komunity. Velkou tradici má KLUB. Jedná se o společenskou akci, kde je živá hudba a pacienti sami obsluhují v kantýně, aktivně se podílejí na organizaci a zajišťují vše potřebné. Jde tedy o trénink pracovních a sociálních dovedností. Na KLUB dojíždějí i pacienti již propuštění z domu, takže pacienti v léčbě mají možnost vidět, jak jsou schopni zvládat přechod a život v domácích podmínkách, který přináší řadu nároků. Například v podobě  abstinence. Mnozí hovoří o tom, že si nikdy nemysleli, že se budou umět bez alkoholu bavit, a jsou příjemně překvapeni, když se na KLUBu cítí dobře.

 

Režim oddělení

06,30  hod.    BUDÍČEK, ÚKLID LOŽNIC
07,00  hod.    ROZCVIČKA
07,30  hod.    KOMUNITA  S  LÉKAŘEM
08,00  hod.    SNÍDANĚ
08,30  hod.    LÉKY, OŠETŘENÍ
09,00  hod     PST AKTIVITY, DÍLNY, LVS
12,00  hod.    OBĚD
12,30  hod     LÉKY, OŠETŘENÍ
13,00  hod.    KOMUNITA, PST AKTIVITY, DÍLNY, PT,  SPORT. TERAPIE     
17,30  hod.    VEČEŘE
18,00  hod.    ÚKLID  ODDĚLENÍ
18,45  hod.    KULTURNÍ TERAPIE
20,00  hod.    LÉKY, OŠETŘENÍ
22,00  hod.    VEČERKA

 

Lékařská vizita :       1x týdně  -  ÚT  9,45 hod.
Primářská vizita:      1x týdně  -  ČT 10,30 hod.
Sportovní terapie:    2x týdně  -  ÚT , PÁ 16,00 hod.
Kulturní terapie:       4x týdně  -  PO, ÚT, ČT, PÁ  od  18,45 hod.
Pracovní terapie:      denně 
LVS:                             denně
Informativní komunita :    1x týdně - ÚT 13,30 hod.  
Rodinná  komunita :          1x za 3 týdny -  PÁ  10,00 hod
Klub v Kulturním domě:   1x měsíčně  - ČT od 18,00 hod

 

Stanice 17BC je oddělením s otevřeným režimem. Klienti jsou zde hospitalizování 5 – 6 týdnů, slouží zvláště k léčbě  psychóz, duálních diagnóz a též poruch osobnosti. Pacienti přicházejí převážně z uzavřených oddělení, specialitou je přítomnost mužů i žen dohromady. Počet pacientů  - 43 osob. Specifikum oddělení 17BC je v KOMPLEXNOSTI  PÉČE.

 

Dosahujeme ji pomocí několika atributů:

  • Atmosféra oddělení
    snažíme se, aby zde vládlo co „nejcivilnější - domácké prostředí“ a tomu odpovídají i vztahy na oddělení. Terapeuti pracují zásadně v civilním oblečení.
  • Demokratizace režimu
    velká spoluúčast pacientů v léčbě , přebírání kompetencí , vše též pomocí pacientské samosprávy.
  • Pacientská samospráva
    chceme získat pacienta jako  za sebe odpovědného partnera /dle statistiky 60% psychotických pacientů léky doma neužívá.
  • Koedukace
    je další zvláštnosti, která se dlouhodobě osvědčuje a je jedním z pilířů opavského systému. Společná hospitalizace mužů a        žen působí příznivě - lepší úprava zevnějšku, větší dynamika a koheze kolektivu. Koedukace rovněž zrcadlí přirozené prostředí, které po propuštění na klienta čeká.

 

Složení psychoterapeutického týmu:

  • 2 psychiatři
    kvalifikace - atestace z psychiatrie, psychoterapeutický výcvik, atestace z psychoterapie
  • 1,5 psycholog
    kvalifikace - atestace z klinické psychologie, psychoterapeutický výcvik
  • 3 psychoterapeuti
    kvalifikace - zdravotnické vzdělání, specializace v psychiatrii+psychoterapeutický výcvik, VŠ zdravotního nebo sociálního směru
  • 6 zdravotních sester, 3 ošetřovatelky
  • 1 sociální sestra

 

Vlastnosti terapeutů:
především kladný emoční vztah k psychoticky nemocným, značná míra tolerance a trpělivosti, zvládání zátěže - schopnost čekat dlouho na kýžený efekt práce. Velice důležitá je schopnost kreativity a flexibility.

 

Týmová práce:
výhodou je psychiatr – psychoterapeut, minimálně musí být zainteresován do práce týmu. Tým má ranní 15-30 minutovou schůzku, kde se předávají informace a plánuje se program na daný den. Kontakt se  sestrami ve střídavých službách (neterapeutickými) je zaručen ranními schůzkami u vrchní sestry a  na vizitách (ty jsou 2 x týdně – z toho alespoň jedna vizita individuální). Zpravidla lékař či nejzkušenější terapeut je vedoucím týmu.

 

Terapeutické plány:
Terapeutické plány jsou obsaženy ve skupinovém plánování a v současnosti se připravují diagnostické nástroje.

 

Nácvik kognitivních funkcí:
Probíhá každodenně v rámci skupin a intenzivněji s vybranou skupinou v rámci IPT. IPT  (systém V. Rodera). integrovaný psychoterapeutický program pro schizofrenní pacienty, který je zaměřen na nácvik kognitivních funkcí, sociálního vnímání a verbální komunikace. Provádí se 1x týdně.

 

Sociální rehabilitace:

 

Sociální rehabilitace je léčba nebo náprava toho, co je nemocí postiženo mezi člověkem a jeho okolím. Směřování těchto postupů je charakteristické zvýšením prahu odolnosti vůči stresujícím vlivům a snížením intenzity chronického stresu. Základem je rehabilitace jako navrácení sociálních dovedností a návyků, podpora komunikace, zabránění sociální izolace, která psychotické onemocnění často doprovází, a zvrácení negativních dopadů nemoci.

Jednoduše lze říci, že sociální terapie řeší:

  • Pracovní život: pracovní uplatnění, finanční zajištění. Pro pacienta po odeznění akutní fáze nemoci mohou být mnohé situace a činnosti obzvláště náročné. Je potřeba nacvičit krok od kroku, od jednoduchých z oblasti sebepéče k náročnějším, jako je zvládnutí pracovních rolí.
  • Rodinný život: partnerské vztahy, osobní a intimní život, zázemí, domov. Velmi podstatný bod rehabilitačních technik, který je blíže specifikován v kapitole 2.3.6.
  • Veřejný život: mezilidské vztahy, uplatnění a fungování ve společnosti. Techniky posilující aktivizaci, kontakty.
  • Volný čas: efektivní naplnění zájmů, hodnoty, denní režim.

 

Cílem programů spojených s náplní volného času jsou nácvik sociálních rolí, podpora a vzrůst sebeúcty, zvládání stresu, podpora nezávislosti, soběstačnosti a v neposlední řadě také obnova komunikace s vnějším světem. Je potřeba zdůraznit, že člověk využívá volný čas podle svých schopností a možností. Mezi funkce volného času patří obnova sil, posílení sociálních dovedností, zábava, relaxace, odpočinek, seberealizace apod.

 

Formy sociální rehabilitace na oddělení 17BC:

  • Léčebná výchova k soběstačnosti (LVS)

pacienti získají návyky a sociální dovednosti potřebné pro samostatný život. Třítýdenní každodenní program nabízí širokou paletu praktických činností denního života. 

  • Kontakt na následnou péči

zprostředkováváme setkání s občanskými sdruženími (Anima, Fokus, Charita apod.),  pomáhající pacientům po propuštění. To se děje buď na oddělení formou besed na oddělení, nebo přímo v terénu, což zabezpečuje lepší adaptaci po propuštění a  garantuje návaznost péče.

  • KLUB - taneční zábava

je mimořádnou aktivitou, která běží již od 60. let. Odehrává se v kulturním domě ve večerních hodinách jednou za měsíc. Součástí je živá hudba, různá kulturní a divadelní vystoupení. Zde mají klienti možnost ,,otužovat se“ ve společenských aktivitách.

Další význam klubu je preventivní – lékař, psycholog či psychoterapeutické sestry vedou pohovory s pacienty, kteří jsou již v ambulantní péči. Někteří si při zhoršení stavu dohodnou termín rehospitalizace, případně se nechají přijmout rovnou na lůžko.

  • Aktivity směřující za zdi léčebny

      umožňují kontakt s běžným životem (výstavy, kulturní akce http://old.pnopava.cz/kulturni-akce/cesty-za-oponu, exkurze...).

  • Posel – časopis primariátu H

časopis, který sdružuje prezentaci tvorby pacientů s informacemi a články souvisejícími s psychickým onemocněním. Jedná se již o 11. ročník časopisu. Aktuální číslo je možné vyhledat na tomto odkazu.

 

Pracovní rehabilitace slouží zejména praktickému opětovnému zařazení do pracovního života. Pacient po psychotické atace mívá potíže s nastavením biorytmů. Rehabilitace napomáhá získat denní řád, pravidelnost, podporuje schopnosti a dovednosti. Cílem nemusí být zařazení na trh práce a plné pracovní uschopnění.

Pracovní rehabilitace je zařazena přímo v režimu nebo možností využívat dílny PN v Opavě.  

 

Sociální poradenství a pomoc:

Pacienti mají denně možnost konzultovat svou problematiku se sociální sestrou, která je schopna konkrétně přispět k řešení jejich potíží. 1x týdně se realizuje informativní komunita, na kterou přijíždějí zástupci následných organizací z Moravskoslezského kraje a představují své aktivity. Výhodou je osobní kontakt a navazování na další péči.

 

Rodina

Dalším postupem je rodinná terapie.  Na stanici 17BC se práci s rodinou věnujeme od roku 1997. Rodina má nezastupitelné místo v možnosti ovlivnění průběhu nemoci. Cílem setkání s rodinami je poskytnutí orientace v problému, pochopení projevů nemoci. Nástup onemocnění se datuje převážně do období pozdní adolescence. Jedná se o velice citlivé období, které klade na člověka v mnoha ohledech velké nároky. Dospívající člověk prezentuje sám sebe, začíná proces osamostatňování.  Nemocný netrpí sám, ale velké nároky jsou kladeny právě na rodinu a blízké okolí. Výhodou je, když je do léčby angažovaná celá rodina, má jednotný postoj k otázkám onemocnění a dokáže na změny související s návratem onemocnění včas upozornit a přijmout potřebná opatření.

V širším pojetí je rodinná terapie indikována všude tam, kde jsou problémy v rámci rodiny. V případě určení diagnózy z okruhu psychóz je aktuální vždy. Žádoucí je brzké včlenění rodiny do terapeutického procesu.

V těchto skupinách jsou častá témata viny, osamocení či úzkosti, hovoří se o stadiích vyrovnávání se s onemocněním, a to na úrovni rodiny i širší společnosti. Skupiny se často zabývají zhoršenou komunikací, intenzivnějším výskytem konfliktů, obzvláště v období akutního stadia nemoci. Rodiny si předávají cenné zkušenosti, ale mohou se také naučit správnou strategii komunikace, zvládání konstruktivní kritiky a dostat odpovědi na otázky, které se týkají zachování vlastní duševní rovnováhy i prevence osobního vyhoření.  Znovu se projevuje šíře oblastí postižených duševním onemocněním, která se netýká pouze jednotlivce.

 

Význam práce s rodinou:

Obecné principy práce s rodinou se dají shrnout do následujících bodů:

  • informace získávat i od rodiny,
  • nechat pacientovi co nejvíce kompetencí,
  • rodinu zapojit do terapie,
  • podpora komunikace.

 

Edukace rodinných příslušníků:

RODINNÁ TERAPIE - 1x  měsíčně jsou cíleně zváni rodinní příslušníci našich klientů, v první části jsou dohromady s pacienty – tato hodina funguje více informativně, časté jsou dotazy. Ve druhé hodině funguje jako skupinová PST, někdy si rodiny navzájem poskytují pomoc, zkušenosti, jindy jde o abreakci, dojde na slzy, rodinní příslušníci konečně mají pocit, že se jim někdo věnuje a rozumí jim.

Účastní se celý psychoterapeutický tým + vrchní sestra, sociální sestra. Pokud je zájem ze strany pacienta či rodinných příslušníků mohou využít konzultaci ze staničním lékařem. Může se jich účastnit i psychoterapeut.

 

Práce s rodinným systémem:

RODINNÉ PSYCHODRAMA - v případě potřebnosti a vstřícného postoje rodiny pracujeme na aktuálním tématu přímo s těmi, kterých se týká. Zveme tedy rodinné příslušníky na oddělení. Samotnému PSDM předchází krátké poučení a příprava, rovněž po PSDM probíhá schůzka v týmu.

 

Peer aktivity:

BESEDY S PROPUŠTĚNÝMI  PACIENTY - v pravidelný intervalech mají možnost hospitalizovaní klienti využít poznatků a zkušeností těch, kteří již dosáhli dobré remise a jsou ochotni se o tyto zkušenosti podělit. Probíhají 1x za čtvrt roku.

 

Další zvláštností našeho oddělení je možnost léčby formou denního stacionáře. Umožňuje se klientům z blízkého okolí (max. dojezd cca 50 - 60 km) v závěru léčby. Klient bydlí doma a na stacionář dochází na 6 hodin denně ve frekvenci 1 - 5x týdně. Frekvenci docházky většinou postupně snižujeme a odpoutáváme tak pacienta z léčby. Zvládá tedy nároky domácího prostředí a dochází na aktivity oddělení. Na oddělení je zpravidla od 7:30 – 14:30 hodin. Účastní se všech PST aktivit. Pacienti, kteří už jsou stabilizování v léčbě, pomáhají svým příkladem ostatním ve skupině.

 

Peer pracovníci:

Aktuálně nemáme žádného oficiálního peer pracovníka. Obsahově jeho činnosti vykonávají pacienti po propuštění, kteří jsou s námi i nadále v kontaktu a podílejí se na programu. Jeden peer pracovník je v procesu přípravy.

 

Aktivity na oddělení:

Komplexní léčba je dosahována kombinací následných metod:

  • základem je intenzivní psychoterapie společně s důsledně propracovaným denním režimem
  • v rámci propojení tělesné a psychické roviny zařazujeme sportovní terapii, rehabilitační dílny, pracovní terapii

 

Cíle psychoterapie

  • zmírnit, odstranit patologické prožitky
  • porozumět tomu, co se děje, dělo – tvorba náhledu
  • účelné plánování činností
  • posílit komunikační schopnost
  • zlepšení kognitivního deficitu
  • přijmout a zorientovat se v aktuální životní situaci

 

Formy psychoterapie

Psychoterapeutické skupiny – otevřená skupina, koedukovaná. Nově příchozím členům skupiny pomáhají klienti, kteří jsou již ,,za nemocí“ s orientací v nemoci a dávají jim vzor a naději v léčbě. Mnohdy působí koterapeuticky. Témata přinášejí terapeuti s ohledem na momentální potřebu. Nejčastější témata – nemoc, vztahy , plány do budoucna.

Psychoterapie u nás probíhá ve třech skupinách, které se liší intenzitou režimu.

C1- má 12 hodin PST týdně, je určená zejména pro klienty s první zkušeností s nemocí a orientuje se převážně na náhled chorobnosti. Provádí ji lékař s psychoterapeutickou atestací a psychoterapeutka. Počet 8-12 členů

C2 – má 9 hodin PST týdně + dílny. Je určená klientům s opakovanou zkušeností s psychózou a podporuje nácvik praktických sociálních a pracovních dovedností. Provádí ji psycholog a psychoterapeutka. Počet 8- 12 členů

 

Metody PST:

PSYCHOGYMNASTKA – vyjádření různých situací, pocitů a vztahů beze slov, inspirováno Junovou. Tam se přes neverbální rovinu /ta je u psychotiků velice důležitá/ prožívání opět snažíme ovlivnit a zvýšit sebeuvědomění klientů, zvýšit vzájemnou kohezi skupiny. Provádí se ve skupině C1 - 2 hodiny týdně, ve skupině C 2 - 1 hodnu týdně. Vede ji psychoterapeutka.

MUZIKOTERAPIE – můžeme rozdělit na AKTIVNÍ a PASIVNÍ. Zařazujeme dle potřeby v rámci psychogymnastiky. Vede ji psychoterapeutka.

PSYCHODRAMA – improvizované zjednodušené divadlo, které slouží k psychoterapeutickým účelů . Vypracoval J.L.Moreno, inspirováno Satirová, Rieger.  Vytváří model skutečnosti ,umožňuje nový pohled do vlastní situace , intenzivní emoční korekci.

Posiluje – spontánní jednání pacienta, zlepšuje jeho kontakt s ostatními. Provádí se ve skupině C1 i C2 -1 hodinu týdně. Účastní se ji celý psychoterapeutický tým.

ARTETERAPIE – možnost vyjádřit se nonverbálními prostředky nejčastěji výtvarnými. Vytvořená kresba je pak základem pro probírání témat v PST skupině. Provádí se ve skupině C1 i C2 - 1 hodinu týdně .

BESEDY S ODBORNÍKY – na problematiku závislosti, které vznikl jako reakce na zvýšený výskyt duálních diagnóz – psychóza + závislost. Provádí se zhruba 1 x za měsíc.

RANNÍ A VEČERNÍ KOMUNITY – jsou součástí každodenního programu a organizují je sami pacienti. Ranní komunity jsou prostorem na seznámení se s náplní dne, pro dotazy, řešení konfliktů a ,,naladění se“ na společný den. Pro náš tým je důležitá maximálně průchodná komunikace mezi klienty i mezi personálem navzájem. Náplní večerní komunity jsou socio-kulturní programy, které připravují jednak sami pacienti nebo zdravotně vzdělávací programy vedené zdravotníky.

EDUKAČNÍ BESEDY S LÉKAŘEM – jsou součástí naší snahy, aby pacienti aktivně vstoupili do léčby a byli v ní partnery. Četnost besed přizpůsobujeme požadavkům klientům. Většinou 1x za 4-6 týdnů.

VIDEO-EDUKAČNÍ PROGRAM – Edukace: poskytování potřebných informací, aby nemocný srozumitelně a jasně pochopil, co s nemocí přichází. Cílem je přijetí nemoci, získání vědomostí o možnostech léčby, rizik. Pomáhá uvědomit se, co se stalo a co pro něj a jeho život nemoc znamená.

Každé zařízení si určuje formu předávání informací.

V praxi se využívají  videoedukační programy, které na podkladě audiovizuálních podnětů zvyšují přijímání nových poznatků. Využívá se diskusních prvků a pacienti jsou tak blíže vtaženi do problematiky. Promítají se dokumentární filmy vytvořené za tímto účelem. V PN Opava na oddělení H se klienti setkávají pravidelně 1x týdně a edukace je rozšířena například  o využití dokumentu 13. komnata. Spolupráce s Českou televizí a jejím výše zmiňovaným programem se ukázala jako velmi návodná. Nezaměnitelné, osobní, autentické sdělení prožitků známých osobností velice pomáhá pacientům zvládat těžké úkoly vedoucí k pochopení nemoci a smíření se s jejím průběhem a omezujícím dopadem na život.     

 

Samozřejmostí jsou různé kulturní programy, výstavy, koncerty. Návštěvy knihovny, muzea, čajovny. Na všech těchto programech se pacienti „otužují“ a získávají větší jistotu v sociální interakci, která je po prodělané nemoci narušena. Oddělení vydává časopis, kde jsou jednak publikovány odbornější texty zaměstnanců PN v Opavě, jednak je zde prostor pro tvorbu pacientů. Pokud je někdo kreativní a tvořivý, pomáháme mu prezentovat se, jestliže má o to zájem.

Na základě chystané reformy a rovněž na základě inspirace z jiných zařízení jsme se v předminulém roce rozhodli uspořádat v areálu PN v Opavě jednodenní kulturní festival. Letos jsme navázali Kulturním létem.

 

Služby v komunitě

Důležitou součástí komplexní  péče je její provázanost. Ta je v našem zařízení realizovaná formou již výše zmíněných besed a přednášek, na kterých mají pacienti možnost získat informace tak říkajíc na míru.

Naše oddělení realizuje rovněž denní stacionář. Probíhá edukační činnost dovnitř i vně organizace.    

Podpořeno grantem z Norska
Supported by grant from Norway

 

Máte dotaz či potřebujete informaci?

Sečtěte a zaokrouhlete (3.8 + 7.4) *

* Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Psychiatrická nemocnice Bohnice
Ústavní 91, Praha 8, 181 02
IČ: 00064220, DIČ: CZ00064220
Datová schránka: vkthpk3

Kontaktní údaje
Tel.: +420 284 016 111
Fax: +420 284 016 595
www.bohnice.cz

 
Nahoru